Žena v autě – Sabina Kvášová

Sabina Kvášová je energická mladá dáma, zkušená řidička a především šéfredaktorka online magazínu Žena v Autě.  Povídali jsme si s ní nad šálkem vynikající kávy v útulném podniku na Vinohradech nejen o řidičských nešvarech, předsudcích o ženách – řidičkách, ale také jsme probrali jaká šoférka je ona sama.

Magazín, který vedete, má za sebou desetiletou historii, kolik vozů jste za tu dobu vystřídala během různých testů a víte kolik máte nařízeno kilometrů celkem?

Loni, když jsme oslavovali 10. narozeniny našeho magazínu, jsem napočítala přes 600 otestovaných modelů. Statistiku ujetých kilometrů si nevedu. Cestuji ale často a poměrně dlouhé trasy. Naposledy jsem ujela za 11 dní více než 5000 kilometrů, když jsem se vypravila na autem až do Athén. Největší řidičský zážitek ale byla cesta autem k Severnímu polárnímu kruhu, na Nordkapp nebo na Island. Auto je pro mě osobně prostředek k plnění cestovatelských snů.

Sabina si na vlastní kůži vyzkoušela více jak 600 aut včetně fešáckých sporťáků jako je Jaguár

Jaký je podle vás nejrozšířenější stereotyp o ženách jako řidičkách a jaká je realita?

Jednoznačně mi vadí mýtus, že ženy jsou špatné řidičky. Nesouhlasím s tím, i právě z tohoto důvodu vznikl náš magazín :- ) Pokud má řidička najeto tisíce, stovky tisíc kilometrů, jen tak ji něco nevyvede z míry. Oproti mužům býváme my ženy méně rozhodné. Když se například rozhodneme pro nějakou změnu v řízení, začneme paralelně přemýšlet o tom, zda ta druhá varianta není lepší. Což například při předjíždění může mít fatální následky.

Naše slabé místo je také orientace v prostoru. Zejména při řízení v noci nebo v mlze se toto omezení začne násobit a dělat nám problémy. Obtíže nám dělá také parkování. To se ale dá nacvičit. 🙂 A nyní nám v novějších autech velmi pomáhají parkovací asistenti.

Podle čeho vybírají vozidlo ženy a jak muži? Opravdu platí, že dámy zajímá pouze barva?

Toto tvrzení je jen další z rozšířených mýtů. Z našich anket a setkání čtenářek vyplývá, že jejich výběr ovlivňují primárně praktické argumenty a teprve pak přicházejí na řadu emoce. Ano, zajímá nás design, ale také objem kufru, spotřeba nebo ergonomie ovládání

Rok 2019 bude pro Ženu v autě ve znamení bezpečnosti

Na jaká témata se budete zaměřovat během letošní motoristické sezony?

Jednoznačně chceme dělat více na poli bezpečnosti. Vedle pravidelných testů autonovinek, rozhovorů se známými osobnostmi – řidiči tak bude jaro a podzim proto na stránkách Žena v autě.cz více věnován článkům s odborníky na bezpečnost silničního provozu, soutěžím a anketám, týkajících se bezpečnosti silničního provozu s mediální podporou.

Na jakých akcí vás letos lze potkat a co připravujete pro návštěvnice a návštěvníky vašeho výstavního prostoru?

Obě dvě vlny naší komunikace zaměřené na bezpečnost vyvrcholí na akcích s vysokou návštěvností (12. – 14. 4. 2019 na veletrhu AUTOSHOW PRAHA v Letňanech a 7. – 10. 11. 2019 na veletrhu Caravaning Brno). Na těchto veletrzích už po několikáté exkluzivně zajišťuje naše redakce doprovodný program pro ženy. Součástí našeho programu bude rozhodně soutěž zaměřená na bezpečnost, workshop bezpečného poutání dětí v autosedačkách, workshop bezpečného cestování s mazlíčky ve vystavených autonovinkách nebo líčení zdarma pro všechny návštěvnice.

Se Sabinou se můžete osobně potkat na Autoshow Praha či na veletrhu Caravaning v Brně

Řídíte doma oba, jak Vy tak Váš muž? Jaké máte auto a jaká jste jako řidička a jaká spolujezdkyně?

Samozřejmě. Upřímně jsou dny, kdy muže k volantu nepustím, ale také dny, kdy je příjemné se prostě nechat vézt.  Pokud zrovna netestuji nějaké novinářské auto, řídím Seat Leon. Jako řidička jsem obezřetná, ale pravda. Občas se nechám trochu unést, pokud má auto sportovnější vlastnosti. 

Co Vás, osobně, dokáže nejvíce nadzvednout jako automobilistický potažmo řidičský nešvar?

Myslíte, nešvar žen za volantem? Mnohdy jsme ve vleku multitaskingu a nevěnujeme se 100% řízení. Například řídit a po očku sledovat, například co dělají děti vzadu. Alarmující je, že na kratší vzdálenosti například při jízdě po vesnici, rodiče děti nepoutají do autosedaček. Často také řidičky nedostatečně zajistí předměty proti pohybu. Při cestě na dovolenou v tzn. „plné náloži“ je třeba si uvědomit, že auto má zcela jinou brzdnou dráhu a podle toho v provozu reagovat a předvídat.

Alergická jsem na to, když vidím ženu v roli spolujezdce, jak si hoví s nohama na palubní desce. Takové „relaxování“ během jízdy má v případě nehody fatální následky! Naše pohodlí nemůže být na úkor bezpečnosti. To platí i pro poutání dětí v autosedačce, pás musí být pevně připoután a mezi dítě a pás by se měla vejít maximálně dlaň.

Jaký je váš názor na sdílenou ekonomiku obecně? Je z vaší zkušenosti pravda, že muži mají jiný vztah k vozu než  ženy?

Sdílená ekonomika je jednoznačně výzva. Myslím, že jde o velkou změnu ve vnímání nutnosti vlastnit věci v našich hlavách. Alternativou převládajícího konceptu vlastnění věcí je najednou sdílení. Pro mě osobně je to sympatické. Prakticky založené ženy, které na věcech a zejména autech nelpí tolik jako muži, může toto řešení rozhodně zaujmout.