Každý, kdo vlastní legendární auto z „četníků“, s ním chce aspoň jednou vyrazit do Francie k moři. S kamarádkou jsme takovou cestu podnikly a přivezly si z ní spoustu zážitků. Jak takové cestování veteránem vypadá, jak stačíme moderním autům a proč s sebou vozíme třeba pytle na odpadky? Pojeďte chvíli s námi.
Za veterána, respektive historicky hodnotné vozidlo, se považuje vůz starší 30 let v původním stavu – ať už zachovalý, nebo po renovaci. Tedy i můj Citroën 2CV z roku 1981. Legendárním vozem, který dostal pokutu od samotného Četníka ze St. Tropez a přežil i honičku Jamese Bonda s padouchy, vyrážíme s kamarádkou přes Německo, Švýcarsko a Itálii k moři do Nice. A zase zpátky. Do dovolenkového kufru přibalujeme kromě plavek taky montérky, nářadí, krabici náhradních dílů a motivační mantru: „Proč by to tam jako nemělo dojet?“ Tu mám od mého mechanika, stejně jako dobrou radu: „A vezmi si ty velký pytle na odpadky.“ Nikoli pro páchání trestné činnosti, ale jako pláštěnku na nohy. Do tohoto typu aut při silném dešti totiž zatéká…
Krize umí připravit déšť, zatáčky i kopce
Vyrážíme po ránu směrem na Rozvadov a prší samozřejmě celou cestu. Moje auto se sice ukazuje jako překvapivě vodotěsné, ale aby to nebylo jednoduché, vynechává motorek stěračů. Až na hranice teda máme výhled jako rybičky z akvária. Motorek se rozchodí jako naschvál těsně poté, co přestane pršet. Německem „pálíme“ rychlostí 110 km/h po dálnici, ať jsme ve Sv. Mořici, cíli první etapy, co nejdřív. Celkem je to ďábelských 666 km a Citroën musí čelit nejedné výzvě.
Na horském pasu pod Zugspitze je tak zoufale pomalá kolona do kopce, že auto přestává dobíjet. Musíme vypnout světla a k radosti německých eko-turistů v elektromobilu za námi také pravidelně túrovat. Test zavěšení kol i řidičových bicepsů v autě bez posilovače nastane v nekonečných serpentinách rakouského Pitztalu, kudy nám navigace nabídne „kratší trasu“. Za luxusní švýcarskou večeři pak dáváme víc než za benzin na celou dovolenou – je to ale zasloužená odměna.
Cesta je cíl
Další etapy už zkracujeme. I tak jsme ale za volantem většinu dne. Po cestě se zastavujeme na Lago di Como, a v přímořském Arenzanu. V San Remu vyprošťujeme auto z prekérní situace a odtahovku nemusíme volat jen díky precizní pomoci místních. Navštěvujeme středověké francouzské městečko Éze, které je na takovém kopci, že při parkování musíme podkládat kola kamením, a volant potrápíme v zatáčkách velkolepého Grand canyon du Verdon.
Od řízení si dáváme pauzu jen dva celé dny – u Azurového pobřeží v Nice a na zpáteční cestě v Curychu. Na cestě jsme celkem osm dní a ujedeme 2 700 km. Během každé ze šesti etap stíháme ještě menší zajížďku nebo výlet, bychom z jízdy měly něco víc než jen „tahání volantu“. I když právě i to je jedním z cílů cestování veteránem: Samotná cesta a specifika řízení, která s dnešními auty už nezažijeme, a které se nakonec přetavují v ty nejlepší cestovatelské historky. A ještě něco – nic nepotěší tak, jako když váš vůz vyvolává úsměvy všech okolo. A to „kachna“ umí ze všech aut nejlépe.
Tipy na cestu veteránem
- Pojištění. Některá cestovní pojištění nabízejí možnost připojištění asistence pro motoristy. Třeba to od UNIQA zahrnuje i případnou repatriaci neopravitelného auta až domů a pokrytí nákladů za náhradní ubytování nebo dopravu. Sjednat lze i pro starší vozidlo.
- Náhradní díly a nářadí. Svíčky, klínový řemen, ale třeba i náhradní alternátor. Takové věci jsme vezly s sebou. Po cestě je neseženete, ale když je budete mít, dokáží vám zachránit dovolenou. A pokud neumíte „montovat“ sami, požádáte o pomoc místního mechanika.
- Kontakty na servisy nebo nadšence, kteří auto umí opravit, si najděte předem na internetu. Třeba pro Citroëny 2CV existuje brožura „Apua-Help“, kterou vydává finský 2CV klub. Obsahuje kontakty na lidi, kteří umí pomoci, poradit nebo třeba poskytnout nocleh.
Veterán na zkoušku z HoppyGo
Věděli jste, že pár veteránů nebo historicky hodnotných vozidel najdete i na HoppyGo? Podobný roadtrip stylovým vozem si tak můžete naplánovat i vy. Třeba tuto Škodu Rapid po kompletní renovaci půjčuje majitel i na cesty do zahraničí, které mohou trvat klidně i měsíc. Nebo déle. Záleží na dohodě a vašem odhodlání.
Retro roadtrip po České republice si zase můžete vyzkoušet s tímto „žigulíkem“, neboli Ladou 2101. Vyrazte na rande jako za starých časů, nebo třeba vezměte rodiče na nostalgický víkend. Majitel navíc k autu zapůjčuje i speciální vybavení jako vintage stany, dobová lehátka ebo dokonce kostýmy či laminátovou loď. Stačí všechno naložit na „zahrádku“ a vyrazit.
HoppyGo ale nabízí i možnost pro ty, kteří se chtějí povozit „starou klasikou“, ale řízení rádi přenechají někomu jinému. Tato Volha ze sedmdesátých let je k zapůjčení včetně služeb profesionálního řidiče. Na svatbu, ale klidně i jen tak na výlet. A pokud si budete chtít řízení přece jen vyzkoušet, nebude to problém.
Stáhněte si naši aplikaci
Stáhněte si HoppyGo do mobilu a mějte všechna auta stále po ruce
Co je to HoppyGo?
HoppyGo je platforma na sdílení aut, která spojuje ty, kteří si chtějí auto občasně půjčit, s majiteli, kteří své auto nepoužívají každý den. Uživatelé tak mohou využít automobily, které by jinak stály na parkovišti. Na druhé straně majitelé mohou tímto způsobem řešit náklady na vlastnictví svého vozu nebo si dokonce zajistit vedlejší příjem.
Na platformě je k dispozici přes 1500 vozů různých kategorií a značek. Jako uživatel tak máte možnost si vybrat mezi luxusními i dostupnými vozy, sportovními, obytnými nebo rodinnými auty či městskými hatchbacky. Zkrátka u nás najdete cokoliv, co zrovna potřebujete.
Sdílejte tento článek na: