První velká výprava elektromobilem
Vždy jsem si myslela, že elektroauto je skvělá varianta na popojíždění po městě, ale vydat se s ním na služební cestu do Německa a Rakouska? To už je trošku výzva. A výzvy, ty já mám ráda. Proto jsem si z Hoppy nabídky vybrala Škodu Enyaq. Dosud jsem vždy řídila jen vozy s konvenčním pohonem a elektro pro mě byla velká změna. Enyaq deklaruje na jedno nabití 518 km, tak jsem byla zvědavá, jaká bude realita.
Větší část cesty byla naplánována dálnicích, kratší po okreskách. Celkem cca 1300 km. Největší výzvou pro mě bylo samozřejmě nabíjení vozu. To je věc, kterou jsem se musela naučit a osvojit si principy s tím spojené. Sepsala jsem tedy pár tipů, co by se vám mohly taky hodit vědět před cestou.
Po Čechách lze vůz dobít pomocí čipu PRE, který je ve vozidle k dispozici. Hoppy vám pak jen po ukončení zápůjčky pošle fakturu za dobíjení. Protože jsem ale měla v plánu vyjet za hranice, bylo potřeba objednat kartu Power Pass, díky které lze nabíjet po celé Evropě. Kartu získáte po stažení stejnojmenné aplikace do svého mobilního telefonu. Její doručení z Německa pak trvá cca týden až 14 dní. Určitě doporučuju si ji nezapomenout doma a nespoléhat jen na appku, některé dobíjecí stanice se aktivovaly jen při fyzickém kontaktu s kartou.
Díky aplikaci PowerPass taky přesně víte, kde všude můžete dobíjet, jaká je obsazenost dobíjecích stanic v reálném čase a kolik vás to přibližně bude stát. Neplatíte nic předem, jednotlivá dobíjení vidíte hned po ukončení relace v aplikaci a na konci měsíce dostanete k úhradě jednu celistvou fakturu. Taky si do aplikace můžete vložit VIN vozu a ona vám automaticky načte informace o kapacitě akumulátoru, nabíjecím výkonu a jaký máte typ koncovky nabíječky. Což se hodí vědět, když pak na první nabíjecí stanici bezradně lomíte rukama a nevíte, jaký kabel použít (což se mi také stalo :D). Moje rada zní – hledejte písmenka (C, M, K) a podle toho poznáte, která nabíječka je kompatibilní s vaší zásuvkou.
Plán cesty
Kde jsou dobíjecí stanice a jakou poskytují kilowatt kapacitu je dobré vědět už při plánování cesty. Na dálnici pak můžete využít rychlonabíječky jako je třeba IONITY, které vám dodají “šťávu” relativně rychle během pauzy na kávu a toaletu. Sice je to drobet dražší, ale určitě se to vyplatí.
V místě, kde máte naplánované pauzy, pak můžete využít “pomalejších” nabíječek. Pokud zůstáváte přes noc na hotelu, je ideální najít si ubytování, které nabízí možnost dobíjet elektromobily, což je v Německu již relativně běžné. Já jsem dobíjela taky například u Mekáče – dost často u nich nabíječky jsou a je to taková “jistotka”, nebo u nákupního centra, když jsem si šla pro kafe nebo pro svačinu.
Měla v plánu během dvou dnů několik schůzek v Mnichově, Salzburgu a nedaleko Prahy. Takže jsem se snažila hledat dobíjecí stanice vždy poblíž míst jednání, abych čas, kdy vůz stojí, smysluplně využila.
Cestu jsem zahájila v chladné únorové ráno a prvně jsem dobíjela po 300 ujetých kilometrech. Německé dálnice sice svádí ke svižné jízdě, ale já se nedala jela s velmi lehkou nohou na “plynu”. S houstnoucím provozem navíc ani rychle jet nejde, průměrně jsem se držela kolem 110 km/h. S tím, kolik jezdí po německých dálnicích kamionů beztak rychleji jezdit ani nejde a v Rakousku člověka zase krotí riziko vysokých pokut.
Dojezd až 518 Km
Nabíjecí pauzy?
A jak využít čas, který strávíte na nabíječce? Já si například udělala zápis z jednání a napsala reporting, takže jsem ho pak už nemusela smolit na hotelu. Skvělé je taky zavřít na chvilku oči a odpočinout si, což se na delších trasách nejen hodí, ale je to i zdravé. Navíc jsem měla v kufru vozu campingovou vestavbu od Visu, na kterou jsem se mohla natáhnout a odpočinout si. Rozložená je totiž za minutku.
A kolik byl tedy ten skutečný dojezd? Průměrně jsem na jedno nabití ujela 300-450 km, méně samozřejmě po dálnicích, více po okreskách, které jsem projížděla cestou zpět. Co mě teda tahle služebka s elektrem dala? Jednak jsem moc ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet, naučit se něco nového a druhak mě to moc bavilo. Enyaq je na řízení opravdu příjemný parťák, sviští a když je potřeba, má odpich. Ale především jsem se díky němu naučila zpomalit a vychutnat si jízdu.
Co je to HoppyGo?
HoppyGo je platforma na sdílení aut, která spojuje ty, kteří si chtějí auto občasně půjčit, s majiteli, kteří své auto nepoužívají každý den. Uživatelé tak mohou využít automobily, které by jinak stály na parkovišti. Na druhé straně majitelé mohou tímto způsobem řešit náklady na vlastnictví svého vozu nebo si dokonce zajistit vedlejší příjem.
Na platformě je k dispozici přes 1500 vozů různých kategorií a značek. Jako uživatel tak máte možnost si vybrat mezi luxusními i dostupnými vozy, sportovními, obytnými nebo rodinnými auty či městskými hatchbacky. Zkrátka u nás najdete cokoliv, co zrovna potřebujete.
Stáhněte si naši aplikaci
Stáhněte si HoppyGo do mobilu a mějte všechna auta stále po ruce
