Spolujezdec na zabití, řidičova smrt…divíte se, proč dnešní článek začínáme takhle poněkud morbidně? Inu protože v tomto případě se nejedná o slovní hříčku, ale bohužel v některých případech o smutnou realitu. Mnoho lidí, zejména těch, kteří nemají zkušenosti za volantem, si vůbec neuvědomují, jak moc je důležité řidiče nerušit a nerozptylovat. A tak si dnes povíme, co si ze sedadla spolujezdce nikdy nesmíte dovolit, co byste dělat neměli a co naopak ano.
Za poslední téměř dekádu jsem na sedadle spolujezdce strávila poměrně dost času. Jako žena motoristického novináře jsem rychle pochopila, že i když sedíte každý týden v jiném autě, to, co byste měli a neměli dělat na sedadle spolujezdce, se nemění. Každý řidič je samozřejmě trochu jiný a vadí mu různé věci. Můj muž je, alespoň co se řízení týče, tak trochu neurotik a extrémně citlivý na ruchy v periferním vidění. Ne každý to tak má, ale mám takové tušení, že jemu podobných nebude úplně málo. Tak jdeme na to 🙂
Nemluvte řidiči do řízení
Nikdy! A to dokonce ani ve chvíli, kdy máte pocit, že vy byste v dané situaci reagovali lépe. Nebo když víte, že máte třeba větší řidičské zkušenosti. Nevyžádaná rada se může poměrně snadno překlopit do nepříjemné výměny názorů a tím odpoutá řidičovu pozornost od dění na silnici.
Nelekejte se a nevykřikujte
„Bacha!“… výkřik, který se snadno může stát původcem nepříjemné dopravní nehody. Nezapomínejte, že ze sedadla spolujezdce vypadá všechno trochu jinak. Zkresluje se vnímání prostoru i jízdních vlastností vozu. A jeden takový výkřik může řidiče spolehlivě polekat a vézt třeba k neuváženém cuknutí volantem či zašlápnutí brzdového pedálu. I když to možná myslíte dobře, právě tohle se může snadno stát příčinou dopravní nehody s fatálními následky.
Zahoďte smarphony, tablety a jiná elektronická zařízení
S tím se mnoho z nás smíří je těžko, ale je to snad to nejpodstatnější, co byste měli udělat. A to zejména pokud se setmí. Svítící obrazovka může řidiče oslňovat i když mu třeba nesvítí přímo do očí. A soustředit se pak na jízdu není nic jednoduchého. I za světla by ale měl telefon zůstat hezky v bezpečí vaší kapsy, vhodné přihrádky či kabelky. Než se vydáte na cestu, ztište si vyzvánění. Řvoucí telefon v tu nejméně vhodnou chvíli dokáže řidiče pěkně vylekat a rozptýlit.
Netelefonujte, pokud to není nezbytně nutné
I telefonát může řidiče pořádně rozptýlit. Zejména, pokud trvá zbytečně dlouho. Mnoho z nás má tendenci zvyšovat při telefonování hlas a to není vůbec nic příjemného. Pokud se tedy stane, že vám v průběhu cesty někdo zavolá, v ideálním případě hovor neberte a napište volajícím zprávu, že zavoláte později. Pokud hovor vzít musíte, zkraťte ho na nejnutnější minimu a hlídejte si tón hlasu.
Nechte čudlíky na pokoji
Taky se vám stává, že máte tendenci zkoušet co které tlačítko umí? Hrajete si se sluneční clonou, vrtíte se, nebo jezdíte se sedačkou sem a tam? Nedělejte to! Ať chcete nebo ne, nabouráváte tím řidičovo soustředení. Podvědomě má totiž nutkání vás hlídat.
Kabelky patří do kufru
Ano, tohle se nedělá snadno. Ženy to jistě pochopí. Ale upřímně, vážně potřebujete mít celý obsah zavazadla vždy po ruce? Jak moc je důležité v průběhu cesty lovit diář, hledat klíče či opravovat make-up? Nic z toho nestojí za to, abyste tím riskovali řidičovo rozptýlení. Vezměte si do kabiny jen to nejnutnější – lahev s vodou, kapesníčky, a telefon. Kabelky a tašky nechte raději v bezpečí zavazadlového prostoru, nebo alespoň na podlaze před zadními sedačkami.
Nohy z palubky pryč
Já vím, zejména při dlouhých cestách to svádí a může se jevit jako pohodlnější varianta. Jenže… krom toho, že vaše nohy mohou řidiči bránit ve výhledu z vozu a rozšířit tak „mrtvý úhel“, při dopravní nehodě vás trocha toho pohodlí může celkem snadno stát život. Pokud totiž vylítnou airbagy, vaše nohy budou neřízenou střelou. V lepším případě bude následovat těžký úraz s dlouhou rekonvalescencí, v tom horším případě… to si asi dokážete domyslet. Pokud potřebujete končetinám ulevit, požádejte řidiče o kratší pauzu. Zejména při delších cestách pomůže protažení a čerstvý vzduch vám oběma.
A co naopak dělat?
Nebojte se být nápomocní. Převezměte zadávání adresy do navigace, přenastavení rádia na řidičovu žádost, rozdělejte mu flašku s pítím, podejte kapesník. Snažte se dělat všechno pro to, abyste řidiči usnadnili cestu. Mluvte klidným tónem, při dlouhých cestách se nebojte navázat konverzaci na lehké téma. Třeba o počasí. Pomůžete mu tak udržet se v bdělém stavu. Neprotestujte, že je vám zima když otevře okénko, aby se nadýchal čerstvého vzduchu. A nevyčítejte mu, že klimatizaci nastavil na nižší teplotu, než se vám líbí. Dost možná to dělá pro to, aby se osvěžil a udržel se v bdělém a pozorném stavu.