zavodnice

Umí ženy řídit? Těchto deset závodnic dokazuje, že ano! – 1. část

„Nojo, ženská za volantem“. Jak často tuto větu slýcháme od pánů tvorstva (nebo přinejmenším silnic), přesvědčených o své vlastní dokonalosti a nadřazenosti. Až vám ale něco podobného příště přijde na jazyk, vzpomeňte si na desítku žen z následujícího seznamu. Všechny dokázaly zazářit v tvrdé konkurenci a obstát ve světě často plném předsudků. A každá z nich krotila závodní bestie, z nichž by se většině řidičů strachy roztřásla kolena. Některé z nich závodily v dobách, kdy bylo řízení ještě fyzicky náročnou záležitostí a o bezpečnosti se ani neuvažovalo. Jiné zase usedaly za volanty rallyových monster, nejrychlejších formulí nebo dokonce dragsterů o výkonu tisíců koní. 

Michéle Mouton

Pokud se byť jen trochu zajímáte o rallye, víte, co to byla skupina B. Vrcholná kategorie rallye dala vzniknout divokým speciálům s pohonem všech kol a výkonem často přes 500 koní. Do doby, než byla po sérii nehod prohlášena za příliš rychlá i na závodění a zakázána, se tahle monstra proháněla po uzoučkých cestách, lemovaných tisícovkami fanoušků. Říká se, že skupina B bylo závodění pro celé muže. Drobná Francouzka jménem Michéle Mouton by k tomu však možná měla námitky. Nejenže zvládala krotit auta, kterých se báli i sami závodníci. Byla v tom jedna z nejlepších. Roku 1982 za volantem Audi Quattro získala druhé místo v mistrovství světa, těsně za týmovým kolegou, legendárním závodníkem Walterem Röhrlem.

Janet Guthrie

Těžko si představit chlapštější zábavu než je NASCAR. Evropští fanoušci se sice vysmívají tomu, že Američané umí zatáčet jen doleva, ale to nemění nic na tom, že i na kroužení po klopeném oválu potřebujete dost odvahy a schopností. Už v sedmdesátých letech se americké ingoty po klopených tratích řítily rychlostmi kolem třístovky. A Janet Guthrie byla první, která se dokázala kvalifikovat nejen do nejvyšší úrovně závodů NASCAR, takzvaných „superspeedways“, ale pokročila dokonce ještě dále – do formulových závodů IndyCar. Vrcholem její kariéry bylo deváté místo ve slavné Indy 500 roku 1978. Potom však její kariéra uvadla, prý proto, že sponzoři nechtěli v konzervativními Jižany ovládaném sportu podporovat ženu…

Sabine Schmitz

Nejspíš jí znáte z televizního pořadu TopGear, kde se nejdříve objevovala jako host a potom jednu sérii i jako moderátor. Sabine Schmitz ale umí mnohem víc než jen být vtipná v televizi. Přezdívá se jí „královna Nordschleife“, protože na slavné Severní smyčce okruhu Nordschleife najezdila tolik jako málokdo. Kromě toho, že vozila turisty v BMW M5 coby „Ring Taxi“ ale také závodila snad ve všech závodech a sériích, které se tu jezdí. A vyhrávala. V roce 1996 se stala první ženou, která vyhrála slavnou 24 h Nürburgring.

Shirley Muldowney

Závody dragsterů jsou další typickou americkou kratochvílí, která může na první pohled dělat dojem, že nevyžaduje žádný velký talent. Vždyť se jezdí jen rovně, tak co? Ten dojem ale vydrží jen do chvíle, kdy poprvé uvidíte dragster třídy Top Fuel v akci. V podstatě to není nic víc než osmilitrový osmiválec o výkonu několika tisíc koní, dvě obrovská kola vzadu, dlouhý čumák a dvě maličká kolečka vpředu. A těsně před obrovským motorem kokpit pro šílence, který se do téhle věci nechá připoutat. Maximální rychlost? Kolem 500 km/h, dosažená po 400 metrech. Závodit s něčím takovým bývala čistě mužská záležitost, než přišla Shirley Muldowney, která se přes odpor všech zúčastněných do kategorie Top Fuel nejen dostala, ale navíc v ní získala tři národní poháry v letech 1977, 1980 a 1982. V roce 1984 její kariéru na nějaký čas zarazila těžká nehoda, ale přesto se k závodění vrátila. Naposledy startovala v roce 2003, tedy ve svých 63 letech. A dodnes se jí právem říká „První dáma drag racingu“.

Denise McCluggage

Původní profesí byla novinářka, ale poté, co se setkala s Briggsem Cunninghamem, tvůrcem prvního amerického vozu který startoval na 24h Le Mans, si pořídila britský sporťák MG TC a začala se s ním účastnit amatérských závodů. Časem ho vyměnila za mnohem výkonnější a rychlejší Jaguar XK140 a vedle práce sportovní novinářky se pustila do závodění profesionálně. A nešlo jí to vůbec špatně. V roce 1961 s vozem Ferrari 250 GT vyhrála na dvanáctihodinovce v Sebringu svou kategorii. A o dva roky později stejný úspěch zopakovala na Rallye Monte Carlo, přestože na ni vyrazila s pro evropské podmínky ne úplně vhodným Fordem Falcon. I poté, co na konci šedesátých let přestala aktivně závodit, o závodech dál psala a pomáhala je popularizovat.

V pokračování článku na vás čeká mimo jiné jediná žena, která dokázala bodovat v F1, česká legenda na voze Bugatti nebo asi nejpopulárnější závodnice NASCAR vůbec.

Sdílejte tento článek

Zůstaňte s námi v kontaktu

Aby vám neunikly žádne novinky, zanechte nám prosím svůj email. My na oplátku slibujeme, že vám nebudeme spamovat schránku. :-) 

HoppyGo s.r.o. se sídlem Řehořova 4, 130 00 PRAHA 3
IČ 066 28 664
COPYRIGHT 2018 ©HoppyGo s.r.o